30. léta

Americká zdrženlivost

Spojené státy americké se staly v 19. století (během sjednocování Německa) útočištěm Němců z rozválčené a revoluční Evropy. Dodnes se k Německé národnosti hlásí v každém Americkém státě mezi 5 a 38 procenty obyvatel. Německý původ je také nejčastějším udávaným původem mezi současnými Američany (přes 43 milionů Američanů se k Německému původu dnes hlásí). Což má ještě jeden důvod, který prozkoumáme s koncem 2. světové války. Hlavně tedy z politických důvodů USA aktivně nevstupuje do první ani do druhé světové války. Přesto se Amerika aktivně podílí na ulehčení Německé hyperinflace ve 20. letech. To si USA může dovolit až do počátku Hospodářské krize, kterou odstartuje kolaps New Yorkské burzy v roce 1929.

Hitlerův nástup k moci

Adolf Hitler při pobytu ve vězení za svůj pokus o převrat v r. 1923 píše v r. 1925 knihu Mein Kampf (neboli Můj Boj) - nezkráceným názvem: Čtyři a půl roku boje proti lžím, hlouposti a zbabělosti - Hitler je z vězení po devíti měsících propuštěn za dobré chování a rozhodne se chopit moci legitimní cestou. Hitler začíná budovat teorii židobolševismu, která chybně spojuje Wall Street (sídlo New Yorské burzy) s vedením Sovětského svazu a naznačuje tak původ německé bídy ve 20. a 30. letech za cílenou snahu židů. Pro Hitlera nadále mluví to, že v nedávno vzniknuvších národních státech je s národnostními menšinami nakládáno s podezřením. Židé coby národ jsou uznáváni jako národ pouze v Československu. Němci v Československu jsou po událostech 1918-1919 uznáváni, přestože němčina není úředním jazykem ani v pohraničí, kde je většina lidí německého původu.

Hitler otevřeně kritizuje Versailleskou smlouvu. Chce silnou armádu pro svůj národ aby se dokázal bránit další invazi Francouzů. Odsuzuje demilitarizaci Porýní jako neoprávněnou. Reparace označuje za původ všech ekonomických neduhů Německa a spolu s nimi obviňuje vládu z nečinnosti a ze spoluviny, protože se nebránili (komunisté ve vládě označoval za sloužící židovského spiknutí). Ve volbách v roce 1933 získává Hitler a jeho strana 43% hlasů a stávají se tak nejsilnější stranou. Následně je A. Hitler jmenován Německým kancléřem.

Ještě v témže roce je požár v říšském sněmu. Říšský sněm je budova symbolizující pro Němce jednotu od roku 1871. Složili se na ni všechny státy federace a je tedy obzvláště odporné vidět tento symbol v plamenech (podobně jako při požáru Národního Divadla v Praze).  Potom co se stane tato národní tragédie chce Hitler vyhlásit stav ohrožení a chce pravomoci pro svou vládu, které mu umožní odhalit a zatknout síly, které zapálili budovu vlády. Tyto pravomoci nakonec obdrží a díky prezidentově podpisu získává obrovskou moc. Z požáru obviní nenáviděné komunisty, pozatýká a zruší komunistickou stranu. Tím však nekončí a postupně zruší všechny demokratické strany, zakáže nové strany a zruší statní parlament (tz. jediná vláda v Berlíně). O rok později umírá prezident Hindenburg a prezidentská moc tak přechází na kancléře (Hitlera), který se roku 1934 stává absolutním vládcem (diktátorem) Německé říše.

Okamžitě po uchopení moci v Německu zakládá Hitler první koncentrační tábor v Dachau. Ten zpočátku slouží k věznění politických vězňů. Je nutné zdůraznit, že koncentrační tábory jsou hojně využívány po celém světě od 19. století a nadále budou využívány k soustředění politicky nepohodlného civilního obyvatelstva. Tomu také odpovídá, že v prvních dvouch letech v Dachau umírá převážná většina Němců.

Německé obcházení a porušování Versailleské smlouvy

Vše začalo roku 1936 tedy pouhý rok poté co Hitler uchopil moc v Německu.