13 kolonií

Původně známé jako 13 Britských kolonií v Severní Americe, budoucí USA byly v situaci, kdy se jakožto kolonie měli podílet na splácení Britských ekonomických dluhů z předchozích válek (především Válek o Rakouské dědictví a války Sedmileté). Z těchto a dalších důvodů byly v koloniích zvyšovány daně, zaváděna dovozní cla a další obchodní restrikce, které měli zajistit stabilní příjem pro Britskou korunu. Kolonie se však koncem 18. století začínají bouřit. Jedním z hlavních požadavků je zastoupení kolonií v Britském parlamentu (No taxation without representation). Dále měly kolonie zakázáno vyrábět vlastní zboží a kupovat mohli pouze zboží od Britských obchodních společností. Protesty proti těmto restrikcím a proti nedostatku zastoupení v parlamentu probíhají především mírovou cestou. V listopadu v roce 1773 dováží velký nákladu čaje do Bostonského přístavu. Protože narozdíl od zbytku kolonií se Bostonští chystali čaj zaplatit a ohrozit tak protestní bojkot. Vnikli v prosinci 1773 na palubu lodě vzbouřenci přestrojení za indiány a vyhazují neprodaný čaj do Bostonského přístavu (tzv. Bostonské pití čaje / Boston tea party). Tato událost a reakce na ní v Britském parlamentu zažehli plamen revoluce. 

Roku 1775 začíná ozbrojený konflikt, který o rok později dostává rámec války o nezávislost, když 4. 7. 1776 vydává vzniknuvši Americký parlament prohlášení nezávislosti.

Na úspěchu Americké revoluce se nejvíc podepsali paradoxně cizí vlivy pro Americkou věc získané diplomatickými misemi Benjamina Franklina. Ludvík XVI. spolu se Španělským králem podporovali revoluci námořní cestou, poskytli nově vzniklé kontinentální armádě materiální pomoc v podobě výzbroje a blokády Britských zásobovacích linií. Británie musela ve stejné době také řešit válku s Nizozemskem o Indické kolonie. Zpráva o Americké revoluci se setkala v Evropě s velkým nadšením a do Ameriky začali proudit dobrovolníci z řad Poláků, Francouzů, Prusů a dalších. Mezi ty nejdůležitější patří George Washington (brit.), Lafayette (franc.), Fridrich von Steuben (prus) a Tadeusz Kóścuszko (pol.). Tito muži se podepsali neodmyslitelnou měrou na nezávislosti Spojených států. Lafayette s Washingtonem byli výrazní vojevůdci, Kóścuszko stavěl Americké pevnosti a Steuben vycvičil Americkou armádu. Vynález "dlouhých" pušek, kdy se počaly uvnitř hlavní vyrábět závity, které zajišťovali mnohem vyšší přesnost na větší vzdálenosti než kdykoliv předtím a umožnili vznik ostřelovačů a guerillové války, kdy Americký odboj cílil na britské důstojníky a zásobování ve snaze ochromit Britské armády.

Během revoluční války se vyvinul nový způsob boje s nepřítelem a to napadáním obchodních lodí a tedy ekonomické ovlivňování nepřítele. Obchodní lodě se museli během této války začít vyzbrojovat, což vedlo k vyšším cenám zboží a menším množstvím přepravovaného zboží. Tento ekonomický terorismus, kterého se dopouštěla Británie, Francie a Španělsko měl za následek jednu z největších ekonomických krizí v tehdejší historii.

Výsledek války byl nejvýhodnější pravděpodobně pro Británii. USA, sice už ne v přímém područí navázali po osvobození, skrze B. Franklina se svou mateřskou zemí dobré diplomatické vztahy. Francie se potýkala s dalším ekonomickým úpadkem. Španělsko také a Nizozemí přišlo o množství kolonií ve východní Asii.