Doba bronzová
Doba kamenná začíná vynálezem bronzu. Bronz je slitina mědi a cínu.
Zatímco měď je poměrně běžným prvkem, cín se vyskytuje pouze na velmi specifických místech. Díky tomu vzniká první dálkový obchod, který zajišťuje materiál pro první lidské civilizace. Zatímco v Mezopotámii a Egyptě produkují především velká množství obilovin. V Řecku produkují olivový olej. Cín se dováží obchodními cestami z celé Evropy (viz mapa). Především z Cornwallu (v Anglii). Doba bronzová probíhá zároveň v celé Evropě, naše učivo se však zaměřuje pouze na místa, která vytváří písemné prameny (Levanta, Blízký východ, Severní Afrika, Pevninské Řecko, Kréta a Turecko.
Žluté tečky značí nalezené cínové ingoty. Červené skvrny označují velikost nalezišť cínu.
Písmo
Dle tradičního dělení historie přechází Pravěk ve Starověk/Středověk právě osvojením si písma. Písmo přitom vznikalo jen na velmi omezených místech světa. Evoluci písma můžeme shrnout následovně: Písmo obrázkové postupným zjednodušováním přechází v písmo slabikové a později v písmo hláskové. Přičemž výhody hláskového písma jsou značné. Největší nevýhoda obrázkového písma je jeho složitost. Nejen složitost jednotlivých znaků, ale také počet těchto znaků. Z tohoto důvodu vzniká v nejstarších civilizacích, které si osvojují písmo nové zaměstnání: písař. Naučit se písařem trvá několik let a zakládají se proto školy kde se tito písaři učí. Jednodušší hláskové písmo je také náročné ze stejného důvodu. Srovnejme si proto Japonské hláskové abecedy (Hiragana a Katanaka) s jejich Kanji (obrázková abeceda), kam patří specifické znaky pro specifická slova.
- Hiragana: 46 znaků
- Katanaka: 46 znaků
- Kanji: >50 000 znaků
A nyní to srovnejme s hláskovými abecedami jako je naše (česká) abeceda, která obsahuje 42 písmen. Dále se držíme klasického rozdělení učiva do tří starověkých říší se zmínkou o jejich sousedech, kteří mají často jiné písmo a velmi odlišné hodnoty.
Mezopotámie
(řecky Meziříčí)
Nachází se mezi řekami Eufrat a Tigris. V nejrannější historii toto území obývají Sumerové, kteří vytváří městské státy. Mezi nejstarší města patří Ur, Uruk, Lagaš a Eridu (viz mapa2).
Mapa2: Označuje dělení Úrodného půlměsíce, který se skládá z území Levanty a Mezopotámie.
Tyto řeky poskytují obyvatelům tohoto "úrodného půlměsíce" mnoho výhod:
- Sumerská kultura staví své mohutné stavby ze směsi říčního bahna a rákosu. (V Sumeru nerostou stromy a je zde většinou poušť)
- Písmo, které Sumerové vyvinuli se nazývá klínové a píší jím pomocí dřívek do hliněných tabulek.
- Vytvářejí síť zavlažovacích kanálů, které umožňují zemědělskou činnost v nehostinné krajinně.
Nejvýznamnějším vládcem Sumerů byl král Gilgameš o kterém existuje také první známé literární dílo (Epos o Gilgamešovi). V klínovém písmu vznikají také první zákoníky (např. zákoník z Ur-Nammu). Zákkoník je velmi komplení a v jasné opozici k pozdějším Babylonským textům.
Sumerové vydrží několik století než přijdou první problémy, které vyvstávají ze způsobu farmaření. Zavlažovací kanály v kombinaci se suchem totiž pomalu zasolují půdu a tedy ji pomalu mění na méně a méně úrodnou. Což vedlo k nižším výnosům pšenice kolem 3.tisíciletí před n.l. a tedy k hladomorům, nemocem a úbytku obyvatelstva. V takovémto klimatu jsou Sumerové pohlceni Akkádskou říší (Sargon Akkádský), která již centralizovaně (S jedním hlavním městem) obsazuje celý Úrodný půlměsíc. Tato říše se však poměrně záhy rozpadá na Babylonii na jihu a Assýrii na Severu (pojmenovaných dle měst Babylon a Aššur). Tyto dvě říše budou v nadcházejících třech tisíciletí usilovat o nadvládu jedné nad druhou.
Významným Babylonským králem byl Chamurapi, jehož zákoník je precedentem Babylonského práva "oko za oko, zub za zub". Z Chamurapiho zákoníku lze také vyčíst strukturalizaci Babylonské společnosti na svobodné občany, "muškény" a otroky. Tento zákoník je psán mnoha jazyky na černém sloupu. Tedy lze předpokládat, že lidé byli tehdy často gramotní. Vrchol sloupu zdobí bůh slunce, který předává panovnickou moc králi Chamurapimu.
Assýrie, která nejen díky svému důrazu na vojenství obsadila Babylon se pyšní králem Aššurbanipalem, který ve městě ninive zakládá knihovnu.
Egypt
Starověký Egypt je civilizace, která uchvátila představivost nejednoho historika. Egyptologie je jednou z nejstarších forem Archeologie a její vzestup a vrchol byl zaznamenán v 19. stol. kdy Egyptské pyramidy a mumie uchvacovali Napoleona a britskou šlechtu.
Jedná se o území v okolí řeky Nil a dnes se na daném území nachází stejnojmenný stát. Egyptská historie je vcelku kostrbatá. Protože ačkoliv na jeho území se odehrávala historie Řecka/Makedonie tak historie Římské říše se kterou je Egypt spojen. Jeho vzestup a pád jako samostatné říše je však omezen na dobu bronzovou.
Egyptské hospodářství spoléhá především na řeku Nil, která od jihu přináší pravidelné záplavy ze savan, kde dochází k období dešťů. Tyto deště přináší pravidelné zásoby úrodného bahna na kterém Egypt postavil svou zemědělskou výrobu. Později dochází k vybudování zavlažovacích kanálů, které zajišťují ještě vyšší hospodářské výnosy. V Egyptě v této době je možné sklízet obilí až 4x ročně.
Vládce Egyptské říše se nazývá Faraon. Faraon je synem boha Slunce a tedy božská bytost. Nejvýš v Egyptské společnosti jsou postaveni kromě boha-vládce kněží, kteří s ním mohou komunikovat.
Egypťané věří ve vlastní pantheon bohů. Dále věří v posmrtný život. Kterého je dle jejich náboženství možno dosáhnout pouze zachováním tělesné schránky. Vynalézají tedy proces mumifikace. Mumifikace obnáší vyvržení mrtvoly, rozmělnění a odstranění mozku a dalších měkkých tkání, které by se mohli začít rozkládat. Tělo je poté nasoleno a obaleno plátnem, máčeným v bylinných roztocích a pryskyřici. Egypťané dovedli tento proces technologicky k dokonalosti a mnohé mumie, které se dodnes dochovali (a nebyli například viktoriánskou smetánkou rozemlety do "léčivých" přípravků) mají zachovalé vlasy a chlupy. Tato příprava mrtvého na posmrtný život nebyla rezervována pouze pro faraony, ale byli takto pohřbíváni i vysocí úředníci, kněží, zkrátka ti, kteří si to mohli dovolit. Pouze faraoni však byli pohřbíváni v Pyramidách, později však museli být pohřbíváni také pouze v hrobkách. Pohřební komory mumií jsou vybaveny obvykle velkým množstvím magických kouzel v podobě hieroglyfů na stěnách kobky. Hieroglyphy označují egyptské obrázkové písmo.
Mezi významné faraony patří Meni, který sjednocuje Horní a Dolní Egypt do jednotné říše, Džosér, který si nechává postavit první (stupňovitou) pyramidu. a Ramses II., který uzavírá první mírovou smlouvu v dějinách s Cheticií, ale také Achnaton, který rozpoutá vůbec první náboženskou válku v historii.
Na obrázku jsou vidět Egyptské pyramidy v Gize, pyramidy se však stavěli po celém Egyptě (zkuste je najít pomocí Google Earth)
liveworksheets.com
Mykény a Kréta
Krétská neboli Minojská kultura (podle krále Mína, který dle pověstí věznil v Labyrintu na ostrově Kréta obrovského minotaura) byla významná kultura v 2. tisíciletí př.n.l. Postavení Kréty na mapě poukazuje na výhodnou pozici vzhledem k ostatním civilizacím doby bronzové. Mykény na severu, Egypt na Jihu, Chetitská říše na Západě umožňovala Krétě stát se významným obchodním střediskem ve Středomoří a zároveň její vzdálenost od pevninského šelfu komplikovala případnou invazi nepřátelských vojsk (viz mapa3).
Starověké říše v době bronzové: žlutě - Egypt, červeně - Cheticie, hnědě - Asýrie/Babylonie, modře - mykénská a mínojská kultura. Černě vyznačené jsou Palácové komplexy Athény, Mykény, Sparta, Knosos a Troja
Kréta spolu s Mykénskými středisky jsou předmětem Starých řeckých bájí a pověstí (Ikaros a Daidalos + Theseus). Jak jsem již naznačil, Mykénská kultura (nazvaná dle prvního odhaleného palácového komplexu) je s Krétskou kulturou provázaná. Významným spojovatelem je například způsob stavby palácových komplexů, tzv. kyklopské zdivo. Kyklopské zdivo je takové kde místo cihel jsou použity obrovské balvany, které nejsou spojovány maltou. Další spojitostí je písmo, které Mykény převzaly z Kréty. Říkáme mu Lineární písmo (rozlišujeme lineární písmo A a B, přičemž A je starší, dosud nerozluštěné, původem z Kréty a B je mladší, rozluštěné písmo, které pochází z Mykén).
Mykénská kultura vytváří první státy na území dnešního Řecka. Řecko je velmi hornaté a tak ke vzniku centralizované říše (jako jsou Asyrie, Babylonie a Egypt) zde nebyl prostor. Státy tedy vznikali jen v úzkém okolí zakládaných středisek s paláci. Takovým státům říkáme státy městské. Díky Hornatosti Balkánského poloostrova si toto uspořádání Řecké státy udrželi po celou svou historie.
liveworksheets.com
Kolaps doby bronzové
Kolem 12. století dochází ke kolapsu doby bronzové. Neustálé válčení v Levantě si vyžádalo velké oběti. Vyvstalo zde několik epidemií a po další éře sucha se tyto mocné říše stávají zranitelnými k vojenské invazi jiného.
Postupně padne Mykénská civilizace, kdy na Krétě dochází k velkému zemětřesení a Mykény trpí pod příchodem Řeckých kmenů Dórů, kteří migrují dál do Turecka.
V Egyptě nacházíme zprávy o tzv. mořských národech, které napadají a ničí Egypt.
Chetitská říše je pod útokem ze všech stran, včetně moře a zaniká.
Asýrie je jediným státem (spoolu s extrémně oslabeným Egyptem), kterému se podaří udržet u moci, jeho osud v době železné je v područí a již nikdy jako nezávislé říše. Asýrie bude pádem obchodních vztahů a vpádem různých kmenů oslabena a nakonec je obsazena cizí armádou, která ale přejímá její kulturu. Před definitivním pádem Asýrie z rukou Peršanů stihne obsadit celý Egypt a Levantu a část bývalé Cheticie. Tento úspěch je opakován Peršany, kteří v 6. století obsadí území všech dosud zmíněných říší, které zde stály tisíce let. Ale to zdaleka nebude konec násilnostem v této oblasti. Na Konci doby bronzové jsou všechny říše té doby zničeny nebo jsou obsazeny nepřátelskými armádami a kromě Asýrie je jejich kultura potlačena.
Zdroje:
mapa2: https://web.cocc.edu/cagatucci/classes/hum213/Maps/Maps2HistoryAncient.html
mapa3: https://cz.pinterest.com/pin/355291858088674466/
Obrázek pyramid: Ricardo Liberato - All Gizah Pyramids