9. Třída
Pro pochopení dějin 20. století je nutné v první řadě pochopit význam ideálu národnostního státu. Počátkem 20. století je nejpopulárnějším ideálem uspořádání společnosti.
Zatímco Německo je národnostním státem, který v rámci Versailleské mírové smlouvy dostalo tvrdé podmínky od spojenců. Rakousko-Uhersko spojenci rozdělili na "národnostní" státy. Ne vždy však vycházeli z rozšíření těchto národů.
- Československá republika
- Maďarská republika (záhy království)
- Německé Rakousko (republika)
- Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 1927 království Jugoslávie - Jugo = jižní, Slávie = Slovanů)
Během 20. století se tedy rázně mění systém chápání světa. Kdy monarchie jsou v naprostém ústupu díky kolapsu Rakouska-Uherska, Německa a Ruska. Hlavním pohonem 20. století se stávají ideologie, které si záhy představíme:
Komunismus
Komunismus si bere svůj název z latinského commune - neboli vzájemné/společné. Komunisté věří, že stát je všech bez ohledu na rasu nebo politické přesvědčení. Stát by měl sloužit lidem a starat se aby nikdo nestrádal.
- Stát zajišťuje a řídí hospodářství, výrobu a zemědělství
- Země patří státu a lidé jsou povinni ji budovat
- Osobní vlastnictví země, půdy a nemovitostí je nemožné nebo velmi omezené
- Morální je pracující člověk, který pracuje pro stát a ne pro sebe
Nacionalismus
Nacionalismus vychází opět z latinského natio - lid. V pochopení 20. století však národ. Nacionalisté chápou roli státu, jako roli národnostního státu, tedy stát má předně dbát o určitý národ.
- Jiným slovem národovectví je často spojován s šovinismem tedy s přesvědčením, že národ ke kterému jedinec patří je nadřazen ostatním
- Nacionalisté
Fašismus
Fašisté jsou lidé, kteří