Antické Řecko
Období Antického Řecka začíná příchodem Řeckých kmenů na Balkánský poloostrov a zánikem Mykénské civilizace. Řecké kultury vznikají díky hornatosti Řecka opět ve Formě městských států, které často přejímají jména zanechaná Mykénskou civilizací (Athény, Sparta, Théby). Po kolapsu Mykénské civilizace následuje období populačního rozkvětu. Řecké státy vznikají brzy i na místech, které si dnes s Řeckem nespojujeme, jako je Sicílie a Turecko, přestože území Sicílie a jižní Itálie je nazýváno Magna Graeca (Řecky = Velké Řecko) a je to jediné území kde Řekové vytváří centralizovanou říši. Tomuto procesu se říká Řecká kolonizace (viz mapa).
Mapa 1: Označuje pevninské Řecko červeně a vzniknuvši kolonie modře.
Homérské období
Jako Homérské období označuje přechodné období mezi Mykénskou kulturou doby bronzové a ustanovení řeckých městských států doby železné. Významné se zde stává nové hláskové písmo, pravděpodobně převzaté z Malé Asie: alphabeta, kterou Řekové používají dodnes (viz obrázek 1).
Obrázek 1: Řecká alphabeta
Toto přechodné období se nazývá Homérským, podle bájného slepého básníka Homéra, kterému jsou přiřknuty dva Eposy, Ilias a Odysea, z nichž první vypráví o Trójské válce a druhý o dobrodružstvích krále Odysea, když se z této války vracel. Trója bylo dlouhá staletí bájné město, které bylo odhaleno až v 19. století na západním pobřeží Turecka (viz mapa 1). V této válce, dle Homéra o Helenu Trójskou použili Řekové lest nazývanou Trojský kůň. Kolik z Homérových spisů je pravdivých lze těžko rozeznat, protože o Trojské válce víme velmi málo. Z vykopávek lze usoudit pouze, že město bylo v této době dobyto, ale lidé v něm žili i po této válce.
V Homérském Řecku se setkáváme s aristokracií (šlechtou - urozenými rody), která řídí společnost městských států pomocí králů. Dále se setkáme s lidským sněmem, byť v roli poradního orgánu krále. Nemalou částí Řecké ekonomiky tvoří otroci, kteří jsou získáváni při úspěšných válečných taženích. Do otroctví vstupovali i dlužníci, kteří tím odpracovávali svůj dluh (dlužní otroctví), případně dlužníci prodávali do otroctví své rodinné příslušníky. Důležité je, že narozdíl od Římského otroctví je Řecké nedědičné.
Přestože hlavní Řecká civilizace se postupně přesouvá do tzv. Velkého Řecka a je to právě na Sicílii, kde řecká kultura přežívá do doby Římanů, v této části se budeme bavit především o městských státech. Městských států je na Pevninském Řecku však mnoho a jsou vcelku nezávislé. Všechny se nachází mezi dvěma extrémy o kterých si vzápětí povíme více.
Tyranidy a jiné způsoby vlády
Tyran = zvolený samovládce. Tyranidy nebyli v Řeckých státech neobvyklé a byli obvykle zdrojem konfliktu. V Athénách Tyranida došla tak daleko, že tyrani postupně sebrali aristokratická privilegia a nastolili tak občanskou společnost. Athény od té doby jsou demokratickým státem, ve kterém samozřejmě mohli volit pouze svobodní mužští občané. Athénská společnost je proslulá svou snahou o rozvoj filosofie a kultury. Do jejich historie se zapsal především Periklés, který zavedl placenou pozici státních úředníků. Úředníci do té doby totiž byli placeni ze svých a své rodiny zdrojů, což otevíralo možnosti korupce. Periklés mimo jiné založil Athénskou akropoli a nechal postavit Parthenon a Athénské hradby.
Obrázek 2: Athénské Akropolis a Parthenón (Akropolis= řecky: město na vršku) Parthenón= chrám bohyně Athény (patronka města Athén). V popředí můžeme vidět Athénský amfiteátr.
Athénská společnost je charakterizovaná zaměřením na kulturu a společenský rozvoj. Mezi hlavními přínosy pro dnešní společnost musíme zmínit Filosofy (myslitele), jako je Sokratés. Sokratická metoda dialogu je základem moderní vědy. (Důležité je pochybovat o svých znalostech a neustále je prověřovat). V přesné opozici systému Athén stojí městský stát na Jihu Peloponéského ostrova. Vzniknuvši v ruinách Mykénského městského státu Sparta je městský stát spoléhající se na vojenství. Mladí muži nastupují ve 12 letech na výcvik, který přechází ve vojenskou službu, která končí posléze dovršením 30 let věku. Muž, který svému státu sloužil 12 let se může dál věnovat rodině a volit v občanském sněmu. Spartský styl vlády je specifický, protože kromě občanského sněmu v něm funguje sněm Archontů (rady starších), která volí dva krále. Jeden vládne v míru a druhý ve válce. Jedná se tedy de facto o volenou monarchii.
Persie
Persií označujeme říši která se rozkládala na předním východě. Postupně pohltili Chetitskou říši, Babylonii, Egypt a další říše mezi dnešním Chorvatskem a Indií. Důvodem k takovémuto rozmachu bylo často mírový způsob, kterým se k Persii přidávali jednotlivé říše. Perští králové byli na tuto dobu extrémně tolerantní. Náboženství, které bylo původem této tolerance - Zoroastrianismus - patří mezi nejstarší monoteistická náboženství (vzívají pouze jednoho boha). Kýros (perský král) například osvobodil židy v palestině od Babylonské nadvlády a nechal znovu postavit chrám v Jeruzalémě. Peršané se však zapsali do Evropské historie hlavně jejich vztahem s Řeckými státy.
Řecko-perské války
Prvotní konflikt mezi Persií a Řeckými státy se vyskytnul na pobřeží Turecka, kde se začali Řekové pod Perskou nadvládou bouřit. V této rebelii je podporovali Athény proti, kterým se otočila Perská pomsta ihned po potlačení vzpoury v Malé Asii. Následovala bitva u Marathónu. Řecké jednotky v této bitvě porazili Perskou přesilu a Peršané odtáhli s nepořízenou. Řecké státy založili spolky na obranu před Persií. Zatímco Athény zakládali námořní spolek, který měl odříznout případné zásobování perské armády, Sparta založila armádní (Peloponéský) spolek s ostatními státy na poloostrově. Jejich spolek následně zazářil v bitvě u Thermopyl. V úzkém skalním údolí se utábořilo 300 Spartských hoplítů (těžkooděnců) spolu se zhruba 7000 válečníků z dalších členských států. Následovala námořní bitva u Salamíny. Perský král Xerxes si na pobřeží nechal údajně postavit trůn, aby mohl sledovat vítězství své námořní přesily nad loďstvem Athénského námořního spolku. Bitvu však drtivě prohrál a za trest dal zbičovat moře. Poslední bitvou byla bitva na Platajích, kterou se Řekům podařilo vyhrát díky námořní podpoře. Po této bitvě se Persie stáhla a smířila se s územními zisky Makedonie (viz mapa).
Mapa 2: Persie v největším územním rozmachu.
Peloponéské války
Války Peloponéské neboli války mezi Řeckými státy o Území dobyté na Persii. Hlavními protivníky během tohoto 30 let dlouhého konfliktu byly Athény a Sparta. Během takto dlouhotrvajících konfliktů obvykle očekáváme, že se strany vyčerpají. Tento konflikt byl však zvenčí podporován Peršany, kteří financovali obě strany (ale hlavně Spartu) a nepřímo tak dál ničili Řecko. Vyvrcholením této války bylo dobytí Athén Spartskými vojsky a následné dobytí Řecka Filipem Makedonským.
liveworksheets.com
Makedonie
Makedonie byl Perský stát již na začátku Řecko-Perských válek. Peloponéské války pak umožnili její zbytnění a konečnou nadvládu nad Řeky pod vojenským vedením Makedonského krále Filipa I. Makedonského, který obsadil celé pevninské Řecko (kromě malého údolí na Peloponéském poloostrově. Syrakusy zůstaly tedy jediným původním Řeckým státem, který si udržuje samostatnost. Filip však po dobytí Sparty umírá a nastupuje na trůn jeho syn Alexandr.
Alexandr vyhlásil tažení proti Persii, které bylo podporováno Řeckými městskými státy a po prvních vítězstvích se prohlásil králem Asie. V tomto tažení byl velice úspěšný. Během 8 let dobyl Egypt, Levantu, Malou Asii, Babylonii, Asyrii a Persii (Persepolis). Alexandr však táhnul dál proti Perskému králi, který před ním ustupoval na sever. Po dobytí Perské říše a vymření její vládnoucí dynastie se vrhnul do Indie.
Po prvních úspěších však naráží na tvrdý odpor sjednocené Indie a umírá (na malárii) bez legitimního dědice. Jeho říši si rozdělí 3 jeho generálové a Vzniká tak Makedonie, Seldžucká/Seleukovská říše a Ptolemaiovský Egypt. Období nadvlády Řeckých dynastií v Antice říkáme období Helénismu (Heléni=Řekové).
Mapa Alexandrovi říše spolu s jeho tažením a bitvami
Mapa Alexandrovy říše po jeho smrti. Antigonova říše se do jisté míry spojí se Seleukovou a Lysimachova s Kassandrovou => Seleukovská říše a Makedonie.
liveworksheets.com
Zdroje:
mapa 1: https://www.shorthistory.org/ancient-civilizations/ancient-greece/ancient-greek-colonization/
obrázek 2: https://www.dronestagr.am/acropolis-athens-greece-2/
mapa 2: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ed/Achaemenid_Empire_%28flat_map%29.svg
mapa 3: https://www.mapshop.com/wp-content/uploads/2018/03/KAPPA3027827.jpg
mapa 4: https://www.researchgate.net/figure/Alexanders-Empire-after-its-division_fig2_339782594
Adamo, Nasrat & Al-Ansari, Nadhir. (2020). The Greeks and the Sassanids -A new Glorious Era for Agriculture (330-625 AD). 10. 113-135.