České království
Morava a její knížata
Moravská knížata se začínají v kronikách objevovat až v 9. století, kdy Mojmír I. vyhání knížete Pribinu, knížete Nitranského a spojuje tak zakládá tak centrum říše v dnešní jižní Moravě a západním Slovensku. Mojmír je prvním doloženým křesťanským knížetem na Moravě. Pokřtěn byl v Pasově, kde pravděpodobně slíbil lenní slib Východofranckému králi. Mojmír však z nějakého důvodu vzbudil hněv onoho krále, který jej porazil a na jeho místo dosadil Rostislava.
Avšak ani Rostislav se nechtěl východofranckému králi klanět a začal pletichařit. Vyzval katolického arcibiskupa aby vyslal na Moravu misii. Ten však odmítnul, obávaje se, že by takto církev uznala nárok Rostislava na samovládu bez Franckého dohledu. Král v této době válčil s Vikingy a se Západofranckou říší. Měl tak omezené možnosti vypořádávat se se zpupným knížetem za krajem své říše. Rostislav však stále hledá záruky u svaté církve, a protože z Pasova nedostává očekávanou odpověď, obrací se na císaře Římské říše. Ten mu posílá misionáře Cyrila a Metoděje ze Soluně (dnešní Řecko). Tato politicky motivovaná misie měla za úkol sebrat Frankům všechny argumenty proti dobíjení Moravských území a sesazování Moravských knížat. Nástrojem pro tuto proměnu Moravy v křesťanský stát se stal zákon proti pohanství, jehož autory byli mimo jiné i tito svatí mužové.
Zákon proti pohanství: Pokud bude někdo přistižen při vzývání jiného nežli křesťanského boha. Bude mu zabaven majetek, on i jeho rodina budou prodáni do otroctví (výtěžek bude dán církvi/na chudé) a chrám takového boha bude samozřejmě vypálen a zničen. Z Moravanů se tak stává bohatá otrokářská velmoc, která vykořisťuje okolní území pro otroky. Tato území však brzy zjistí, že jedinou obranou je přejít na křesťanskou víru a tak více a více lidí přechází na tuto víru.
Vládu Rostislava ukončí jeho synovec Svatopluk, který jej zradí a sesadí za pomoci východofranckého krále. Za vlády Svatopluka si Morava podrobí Čechy a rozrůstá se dále na východ a jih. Vliv Moravy lze připisovat i blízkým územím, je však sporný. Svatopluk je jediným Moravským knížetem, který porazí ve válce Východní Franky a ustálí tak svou vládu nad tímto územím.
Po jeho smrti jeho nástupce však nedokáže udržet celistvost země a východofrancká říše spolu s Maďarskými vojsky, které se v 10. století stěhují do Panonie ukončí stát, kterému dnes říkáme Velká Morava.
Přemyslovci v Čechách
Dědictví Přemyslovců
- Vymření Přemyslovců po meči (žádní mužští potomci) => kdo dědí korunu (Primogenitou)
- Anna Přemyslovna (starší sestra) /Eliška Přemyslovna (mladší sestra) /Anna Rejčka (matka)
- Anna Přemyslovna má J. Korutanského
- Šlechta mu nabídne tu korunu
- Rudolf Habsburský chce tu korunu pro sebe (Svato římský císař) - Česká koruna je Císařské léno a po smrti Václava propadá císařské koruně
- Jindřich Korutanský => Český král
- Rudolf vojensky táhne proti Jindřichovi
- Část české šlechty se dá na stranu Rudolfa
- Jindřich ustupuje
- Rudolf uzurpuje českou korunu (násilně převezme)
- Rudolf si bere Annu Rejčku - aby měl nárok na Český trůn
- Jindřich se Vrací s armádou
- Česká šlechta se staví na jeho stranu a vyhání Rudolfa
- Jindřich = Král
- Umírá bez mužských potomků
- Eliška Přemyslovna se provdá za Jana Lucemburského
Lucemburská vláda