Interregnum

Česká šlechta se snažila získat pro českou korunu velké jméno, ale vzpupné rozkmotřené šlechtě s tolika privilegii v zemi zdánlivě nekonečné občanské války se vládnout nikomu nechtělo. Je to poprvé a naposledy v historii, kdy českou korunu nikdo nechtěl. Desetiletí husitských válek a úpadku koruní moci vedli k největšímu úpadku českých zemí v Historii snad od dob Boleslava III. 

Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad byl za vlády Ladislava Pohrobka správcem českých zemí, ale již tehdy proti němu rostl významný odpor, který byl často vojensky potlačován. Odpor ke kališnickému králi bujel hlavně na Moravě a mezi katolickou šlechtou. Přestože byla Basilejská kompaktáta stvrzována i Habsburskými králi, viděla katolická šlechta vládu Jiřího jako dobrý podnět k nové revoluci. Našlo se jim zastoupení u papeže, který Jiřího exkomunikoval. Jiří byl však velmi dobrý diplomat a žádný z českých sousedů se do následující křížové výpravy proti Čechům nezapojil. Nikdo až na Uherského krále Matyáše Korvína, který byl zvolen Uherským králem po Pohrobkově smrti.

Matyáš Korvín jak mu říkali již za jeho života byl velmi úspěšný v následující válce. Získal na svou stranu všechny země koruny kromě Čech. A nechal se v Olomouci korunovat českým králem, jímž prakticky byl až do své smrti. Zde se opět setkáváme s termíny vlády de jure a de facto. De jure byl králem Jiří, kterému léno svěřil císař Svaté říše Římské, de facto byl však králem většiny českých zemí Matyáš. Válka se vyvíjela v neprospěch Jiřího a ten se tedy musel vzdát nadějí na pokračování svého rodu ve vedení země. Jiří před smrtí doporučil České šlechtě aby zvolila syna Polského krále Kazimíra českým králem a šlechta jej kupovdivu vyslyšela. O rok později kněz Martin Luther přibije svých 95 tezí na dveře kostela ve Winterbergu, čímž rozpoutá další náboženskou krizi v Evropě. 

Jagelonci

Vladislav Jagelonský

Vladislav Jagelonský byl zvolen po smrti Jiřího z Poděbrad jako protiopatření Matyáše Korvína. S Vladislavovou volbou zprvu nesouhlasil ani Císař, který nakonec ze svých protiargumentů ustoupil za přislíbení spolupráce Vladislava proti Korvínovu vlivu. Matyáš Korvín, který mezitím úspěšně válčil s Tureckem, nebyl nadšený. Dokonce uzavřel s Turky příměří a vytáhl do války proti císaři, ve které dobyl Vídeň a udělal z ní své nové sídlo, ze kterého se chystal dobýt zbytek vzpupných Čech. 

Matyáš však krátce na to umírá a Uherská šlechta volí Vladislava Jagelonského novým Uherským králem. Jagelonci tak získávají moc nad Polsko-Litevskou unií, Českými zeměmi a Uhry.

Tyto závazky však byly na jednoho člověka patrně příliš a Vladislav je znám v české historii jako "král dobře". Česká šlechta si během Vladislavovi vlády nabírá další a další privilegia a král proti nim nijak nezakročí až do své smrti.

Ludvík Jagelonský

Ludvík se začal profilovat jako rázný král, který s českou šlechtou rychle zamává. Uvědomoval si její vzpupnost a jejich odpor k jakémukoliv požadavku. Většinou byl však Ludvík nepřítomen a sídlil v Uherském Budíně. Během jeho vlády se rozhořela nová náboženská krize založením protestantských církví.

Ludvík čelil obnovenému tlaku z Tureckého Balkánu proti kterému se dovolával pomoci u všech Katolických vládců Evropy. Jediný kdo odpověděl byl však papež, který mu poslal finanční obnos s podmínkou, že část peněz král využije v boji s protestantstvím. Ludvík marně čekal i na vojsko z Českých zemí a když se vydal na bitvu k Moháči. Již bylo jeho vojsko v početní nevýhodě. Král však do poslední chvíle doufal, že dorazí posily. Do své poslední chvíle patrně neboť v této bitvě přišel sám o život a pro Evropu tak nastanou velmi zlé časy.